Dana Vítová: už sedmnáct let úspěšné abstinence

Havlíčkův Brod - Dana Vítová v minulosti pila doslova v první lize. Hrozilo jí, že ochrne. Dnes už 17 let abstinuje. Je členkou Klubu lidí usilujících o střízlivost, vystudovala vysokou, píše básně a ve své poradně pomáhá podobně závislým poprat se s osudem.

Autor:
Štěpánka Saadouni

---

0×video 0×audio 0×foto 0×komentářů 25.9.2009 7:35 aktualizováno 25.9.2009 14:45

Děkuji, nepiju. Tuto větu musela za posledních 17 let Dana Vítová z Klubu lidí usilujících o střízlivost vyslovit snad tisíckrát, aby přesvědčila svoje okolí, že si skleničku nedá, protože nechce opět skončit v protialkoholní léčebně.

Autor: DENÍK/Štěpánka Saadouni

Danu k alkoholové závislosti přivedla tragická událost. Zemřel jí manžel. „Byla jsem ještě hodně mladá, zůstala jsem opuštěná, neměla jsem rodinu ani děti. Nebyl nikdo, kdo by mi pomohl. Situaci jsem nezvládla, tak se láhev alkoholu stala mým pomocníkem,“ vzpomíná sympatická usměvavá tmavovláska.

Pila prý dnes a denně. „V práci jsem si nejdřív brala dovolenou, když mi bylo po pití špatně. Pracovala jsem jako účetní, tak se to dalo zvládnout, když zrovna nebyla uzávěrka. Ale nakonec si kolegové všimli, že se mnou není něco v pořádku a upozornili mě, že bych měla něco dělat,“ povzdechne si Dana. Navíc začala mít vážné zdravotní problémy.

Skončíte jako mrzák

Ochrnovaly jí nervy v končetinách. Když absolvovala několik vyšetření, dozvěděla se, že to způsobuje alkohol a jestli nepřestane pít, bude z ní mrzák, pokud jí nejdřív nevypoví službu játra.

„Tou dobou jsem pila dva litry vína denně, ovocná vína, takové ty laciné rybízáky. Co mě vedlo k rozhodnutí léčit se, byl můj zdravotní stav. Nechtěla jsem být ochrnutá nebo zemřít na cirhózu. Navíc tady byla láska. Můj partner byl jen příležitostný konzument, moje pití mu vadilo pořád víc. Nechtěla jsem ho ztratit,“ vypráví Dana.

Do protialkoholní léčebny nastoupila rozhodnutá zvítězit. „Chtěla jsem přestat pít. Přítel mě podporoval. Tři měsíce po odchodu z léčebny jsme se vzali. Od léčby jsem nevypila ani kapku,“ konstatuje Dana.

Aby zůstala abstinentkou jí pomáhal manžel i Klub lidí usilujících o střízlivost, který společně s několika dalšími absolventy léčebny založila. Klub pod názvem KLUS sdružuje jak léčené alkoholiky, tak ty, kteří odmítají pít ze zásady.

V té době začala studovat. Chtěla pomoci takovým lidem, jako byla ona. Studovala obor sociální patologie a prevence, absolvovala psychoterapeutické kurzy a nakonec na vysoké škole v Hradci Králové dokončila obor speciální pedagogika. O své alkoholické minulosti mluví bez zábran.

Abstinent je bílá vrána

„Myslím, že člověk, který se rozhodl skončit s pitím se nemá za co stydět, byť mám pocit, že současná společnost je alkoholem tak prostoupená, že normální je ten, kdo pije, ne abstinent,“ povzdechne si Dana a vzpomíná, jak při firemních oslavách po návratu z léčebny musela vysvětlovat kolegům, proč nepije a co je to alkoholismus. Dana Vítová pracuje stále jako účetní, vede odbornou protialkoholickou poradnu ve Svitavách a spolupracuje s královéhradeckou psychiatrickou léčebnou, kde hledá svoje klienty. Jak říká, ví z vlastní zkušenosti, že alkoholici jsou lidé nespolehliví, ale pořád se ještě v poradně těžko vyrovnává se s některými situacemi.